Má božská ženo do času ponořená,
vznáším se k tobě z chtíče
minulosti,
přes srdce si mým básním otevřená,
rozlámej, múzo, všechny moje kosti.
Proč krátké je tvé věčné milování,
kdo nutí tě zas chodit tančit
k jiným,
to ani básník múze nezabrání,
on uvržen je do stinných plání.
Žádné komentáře:
Okomentovat